Na co si dát pozor při koupi staršího domu

Starší dům má za sebou historii, ale i příležitosti k jeho přestavbě. Vždy by ho měl posoudit zkušený stavař.

starší_dům

Potenciální problémy

 

napojení na sítě

rozvody

izolace, vlhkost, krovy, střecha

kotel

Je dům správně zakreslený v katastru nemovitostí?

Před koupí staršího domu vždy zkontrolujte, jestli je skutečný stav domu shodný s tím, jak je zakreslený v katastru nemovitostí. V minulosti se řada stavebních prací dělala svépomocí, aniž by se někde nahlašovala. Někdo si na pozemku postavil garáž, jiný dům zvětšil, rozšířil jeho zastavěnou plochu, nebo z půdy udělal další obytné patro. Bylo to běžné především v sedmdesátých a osmdesátých letech. Banky to kontrolují a pro schválení hypotéky požadují uvedení stavu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, že může trvat několik měsíců.

Přístupová cesta

U starších domů se můžete občas setkat s tím, že k nemovitosti není přístupová cesta. Časté je to hlavně u chalup a rekreačních nemovitostí. Není to vidět na první pohled, ta přístupová cesta tam vždy nějaká je. Z právního pohledu je třeba ověřit v katastru nemovitostí vlastníky přístupové cesty. Banky vyžadují, aby přístupová cesta byla v majetku majitele nemovitosti, nebo bylo zřízené věcné břemeno přístupu, popř. majitelem cesty byla obec, město, nebo stát. Některé banky vyžadují, aby přístupová cesta byla zpevněná.

Archiv stavebního úřadu

Při koupi staršího domu můžete také navštívit stavební úřad a případně i nahlédnout do jeho archivu, a to buď za přítomnosti současného majitele nemovitosti, nebo na základě jím vystavené plné moci. Najdete zde historickou stavební dokumentaci a zjistíte, jak byl dům postupně přestavován. Týká se to především domů ve městech, u starých domů na vesnici nemusí být v archivu vůbec nic. Několik archivů vyplavila povodeň v roce 2002, včetně Prahy.

Kronika obce

Kroniku obce zmiňuji jen jako zajímavost, ale je v ní možné najít historické souvislosti spojené s domem. Pamětní knihy vedlo mnoho měst již před staletími. Povinnost vést kroniku obce vznikla v roce 1835  a trvá dodnes. Každá obec má kronikáře, který ji vede, v současné době již elektronicky. Do kroniky můžete nahlédnout na obecním úřadě pod dohledem kronikáře. Můžete se např. dozvědět, kdy byl dům postavený, kdo v něm žil atd.

Povodňové mapy

Povodňové mapy zpracovává Česká asociace pojišťoven a ukáží nám, jak je nemovitost riziková v případě povodní. Najdeme ji na stránkách České asociace pojišťoven. V této mapě je celá Česká republika rozdělena do čtyřech povodňových zón. V povodňové zóně 1 je riziko povodně zanedbatelné. V povodňové zóně 2 je riziko povodně vyšší a u některých pojišťoven zaplatíme vyšší pojistku na nemovitost. U povodňové zóny 3 již existuje střední riziko povodní a pojišťovna nemovitost nemusí pojistit vůbec, nebo za výrazně vyšší pojistné. A u povodňové zóny 4 existuje vysoké riziko povodní a pojistit takovouto nemovitost je možné pouze výjimečně, a to po prohlídce nemovitosti pracovníkem pojišťovny. Pojištění nemovitosti je propojené i s financováním nemovitosti hypotékou. Banky při sjednávání hypotéky požadují, že nemovitost musí být pojištěna, bez pojištění nelze hypotéku schválit.

ukázka povodňové mapy
Scroll to Top