Kolik je v Čechách prázdných nemovitostí?
Vysoké ceny nemovitostí bývají zdůvodňovány především nedostatkem nemovitostí, pomalou výstavbou a dlouhým . V roce 2021 proběhlo sčítání lidu. Podíval jsem se na jeho výsledky, především na to, kolik je vůbec v České republice nemovitostí a kolik z nich je neobydlených. A je to někdy až překvapivě celkem vysoké číslo.

Podle výsledků sčítání lidu měla Česká republika dne 30. června 2021 celkem 10 524 167 obyvatel. Toto číslo zahrnuje i cizince s dlouhodobým pobytem, kterých je 4,7 %, z toho nejvíce v Praze 14 %, nejméně ve třech severních krajích Moravy, kde je to vždy jen cca. 1,8 %. Nejlidnatější je Středočeský kraj, následuje Praha a Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
Český statistický úřad také uvádí, že k 31. březnu 2023 měla Česká republika 10 850 620 obyvatel. Tento přírůstek vznikl migrací, tedy vydáním nových povolení k dlouhodobému pobytu. Tím se sice mohl počet neobydlených nemovitostí lehce snížit, ale nijak výrazně v jejich počtu, většina nových obyvatel s dlouhodobým pobytem žije v nemovitostech kolaudovaných k ubytování (nikoliv k bydlení), popř. vytváří přetlak na trhu s pronájmy (kde je již tlak od lidí čekajících na snížení sazeb hypoték, aby pomohly rozhýbat stagnující trh s prodeji, který je v roce 2023).
Všechna níže uvedená data jsou od Českého statistického úřadu ze sčítání v roce 2021.
Celkový počet nemovitostí kolaudovaných k bydlení je 5 340 033, jedná se o byty a bydlení rodinných domech. V těchto nemovitostech bydlí 96 % obyvatel České republiky, zbývající 4 % tvoří nemovitosti k tomuto účelu nezkolaudované. Byty a bydlení v rodinných domech je rozložené skoro 50/50 v lehký prospěch bydlení v bytech.
Počet neobydlených nemovitostí je 859 894. Je to tedy 16 % nemovitostí k tomuto účelu zkolaudovaných. Nejvíce jich je co do počtu ve Středočeském kraji, a to 120 215, následuje Praha se 93 627 byty. Pokud bychom to ale měli počítat v procentech, tak nejnižší počet neobsazených bytů je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a to 12 %, následuje Praha se 13 % a u Vysočiny a Jihočeského kraje se dostaneme přes 20 %.
V jedné nemovitosti bydlí v průměru 2,15 obyvatel. Nejméně je to v Praze, kde je průměr 1,95 %, v ostatních krajích je to přes 2 % a vede Vysočina s 2,32 %, a celkově je na tom jih republiky výše, než sever.
Celkový počet domácností je 4 813 103. Domácnost tvoří aktuální stav ke dni sčítání, tedy rodiny s dětmi, jednotlivci, rozvádějící se páry, spolubydlení apod.
Počet neobydlených nemovitostí podle krajů:
Praha 13 %
Středočeský kraj 17,6 %
Karlovarský kraj 15,6 %
Plzeňský kraj 18.3 %
Jihočeský kraj 22 %
Ústecký kraj 12,2 %
Liberecký kraj 17,4 %
Královéhradecký kraj 19,1 %
Pardubický kraj 18,3 %
Vysočina 21 %
Jihomoravský kraj 14,4 %
Olomoucký kraj 16.1 %
Zlínský kraj 17,7 %
Moravskoslezský kraj 12,2 %
Z těchto čísel je na první pohled poznat, že regiony, které měli v minulosti nejvyšší odliv obyvatel, jako je Ústecký, nebo Moravskoslezský kraj mají nejnižší počet prázdných nemovitostí. V těchto krajích převažuje panelová výstavba a nízké ceny nemovitostí. Nejvyšší neobsazenost k bydlení převažuje v regionech s vesnickým charakterem a rekreačními nemovitostmi.
Různé okolnosti mohou vést k tomu, že nemovitosti zůstávají prázdné, přestože by byly jinak vhodné pro bydlení nebo komerční využití. Tento jev má řadu faktorů a důvodů, které mohou mít vliv na to, proč se nemovitosti ocitají bez obyvatel nebo nájemníků. Zvýšené povědomí o tomto jevu může pomoci lépe porozumět situaci na trhu s nemovitostmi a hledat řešení, která by mohla přinést prospěch všem zúčastněným stranám.
Dúvody, proč jsou nemovitosti prázdné
1. Investiční Cíle:
Jedním z hlavních důvodů, proč nemovitosti zůstávají prázdné, je strategie investování. Někteří majitelé kupují nemovitosti jako dlouhodobou investici a mohou preferovat nechávat je prázdné, dokud není vhodná doba pro jejich prodej nebo pronájem za vyšší cenu.
2. Rekonstrukce a Renovace:
Nemovitosti mohou být dočasně opuštěny kvůli rekonstrukci nebo renovaci. Majitelé mohou provádět výrazné úpravy interiéru a exteriéru, aby zvýšili hodnotu nemovitosti nebo zlepšili estetický vzhled.
3. Sezónní Využití:
Rekreační nemovitosti, chaty a letní domy jsou často využívány jen v určitých sezónách. To může vést k situaci, kdy jsou v nesezónních obdobích prázdné a nevyužívané.
4. Finanční a Právní Faktory:
Majitelé mohou mít finanční potíže, což znamená, že nemohou nemovitost užívat nebo ji pronajímat. Taktéž právní komplikace, jako jsou dědické spory nebo spor o vlastnictví, mohou vést k tomu, že nemovitost zůstane prázdná.
5. Změna Místa Bydliště:
Lidé se mohou přestěhovat kvůli práci, studiu nebo rodinným důvodům, což může vést k tomu, že jejich nemovitost zůstane prázdná, pokud se nerozhodnou ji pronajmout nebo prodat.
6. Nedostatek Zájmu:
Někdy nemovitosti nemusí najít okamžitě nového nájemníka nebo kupce z důvodu změn na trhu s nemovitostmi, ceny, polohy nebo dalších faktorů.
7. Omezení Využití:
Některé nemovitosti mohou mít omezení ohledně toho, jak mohou být využívány, což může snižovat zájem potenciálních nájemníků nebo kupců.
8. Technický Stav Nemovitosti:
Nemovitosti ve špatném technickém stavu mohou zůstat prázdné, pokud majitelé nebo investoři čekají na dokončení oprav.
Závěr:
Prázdné nemovitosti jsou výsledkem různých okolností, ať už jde o investiční strategie, technický stav, finanční problémy nebo změny v osobním životě majitelů. Chápání těchto důvodů může pomoci odbourat případné nedorozumění a umožnit lepší řízení trhu s nemovitostmi. Hledání rovnováhy mezi investičními cíli, potřebami komunity a nájemníky může pomoci minimalizovat počet prázdných nemovitostí a vytvořit prosperující a živoucí obytné a komerční prostředí.